Amy - 8. kapitola

Ráno Peggy budila Amy kolem 10. "Vstávej, ospalče!" "Kolik je?" zívla Amy celkem naštvaně. "No, za pět minut 10. Asi jsi zase neslyšela budík, co?" "No jo, no jo. Já jsem usnula až kolem páté." "Proboha, až v pět? Tak to by ses měla ještě prospat. Neboj, tentokrát nebudeš potřebovat budík. To bude už po třetí v tak krátké době, co použiju uspávací zaklínadlo. Ale co se dá dělat."  A než stačila Amy zaprotestovat, roztáhla Peggy ruce, jako by ji chtěla obejmout a zazpívala zaklínadlo: "Spát, jen spát!" třikrát po sobě, aby Amy spala tři hodiny a ukončila zaklínadlo: "Spátičky, spátičky, spát!" "Chrrrňň!" zachrápala Amy. "Tak to bychom měli." tleskla Peggy spokojeně rukama a obrátila se na patě a sykla na dvojčata pobíhající na chodbě: "Pst, Amy ještě spí, tak ať ji nevzbudíte. Jinak bude na oslavě protivná, a to bychom nechtěli, že?"