Nákupní horečka

Veršovánku Nákupní horečka jsem napsala už hodně dávno, snad ještě na základce, ale dost dobře si pamatuji, kde jsem brala inspiraci: ve vánočně přelidněných obchoďácích.

Docela se mi líbilo, jak během let zlidověla... Mladší sestra ji recitovala na recitační soutěži, pár dětí si ji nacvičilo jako scénku...

Vydržela i zkoušku časem - i teď, když si ji přečtu, stále si za ní stojím (jinak by letěla do koše).

Třeba se bude líbit i Vám...

Tenhle příběh jistě všichni znáte,

někteří z toho možná i stracch máte,

nemoc, co doktor nevyléčí: nákupní horečka,

kdy lidé litují, že vozík má jen čtyři kolečka.

Do této nákupní horečky vyrazila paní Baculatá,

v kapse jí chřestí manželova výplata.

Manžela vláčí s sebou do všech obchodů,

do sekáčů, kožešinářství, do schodů.

Manžel vykonal odvážný skutek,

manželce z kožešinářství utek.

Manželka ho však chytila za rohem Hrušky,

nestálo ji to mnoho fušky.

Vracejí se do kožešinářství ve spolku,

manželka chce kožich z ušlechtilých norků.

Nikdo jí však nemůže vyhovět,

nedá se spočítat, kolik už řekla ošklivých vět.

Nakonec se rozbrečí,

manžílek ji utěší.

Vede ji dlouhou cestou domů,

slibuje jí krabičku čokokrému.

Těší se, až ji doma uloží ke spánku,

potom on skončí v hospodě u džbánku.

Přijdou domů, ona lehne,

on do křesla si sedne.

Ona usne,

a on potichoučku vychází z domu - už se těší, až si přihne.

Už libuje si v hospodě,

když tu manželka - ve vší náhodě -

probouzí se.

Uvidí prázdné lůžko - rozlobí se.

Naštvaná letí do hospody,

zakopne o čtyři schody.

Do hospody vtrhne nasupená,

manžela si přehne přes kolena.

Vysází mu pětadvacet

a on ví, že sem se už nebude vracet.