Prolog

PROLOG

Když se otočím za svým životem, zjišťuji, že byl jako horská dráha. Úžasně vzrušující, dobrodružná a jen naoko nekonečná horská dráha plná nečekaných zatáček, dráha, po které se člověku příjemně točí hlava.
Vysněné povolání spisovatelky, úspěšně vydané tituly, mejdany, dny a týdny strávené snad ve všech nejzajímavějších státech Evropy, let balonem, trysk na koni, běh z koncertu na koncert, pohled na Niagarské vodopády. Vítězství v závodě amatérských běžců, skákání na obří trampolíně, vřískot celé naší party při karaoke, srnka v lese utíkající metr kolem mě, skákací boty, zpěv ve sprše, tanec na plný pecky, koupák, jaro, hurá akce...
Pár menších románků, ale hlavně vztah s Tebou (i když vše skončilo dřív, než začalo).
A kolik jsem toho ještě nestihla, kolik bych toho ještě chtěla vidět, zažít, udělat. Kdybych měla ještě jeden jediný den... jenže ho nemám. Už není času nazbyt. Nezapomínat, že tady vlastně vůbec nejde o mě. Jsem připravena? Ne. A udělám to? Ano.