PROLOG
V této rubrice budou postupně přidávány kapitoly mé povídky Do duše okno.
Sedmero trpaslíků
D R A K O Ň
Daleko za Šedým mořem, úplně na opačném konci Horsie než ostrov Pegas, se rozkládá obří říše Bronzie. Asi proto, že dříve zde byla obří naleziště bronzu.
"Babička zjistila, že Nina teď žije pod jménem Mary Timová v jednom malém městečku a pracuje jako vychovatelka v dětském domově. Všechny děti ji tam zbožňují, protože si na ně vždy najde čas. V podstatě od nich neodchází. Je šťastná." vyprávěla Amy Frankovi o pár dní později, když vedle sebe kráčeli
Ukázalo se, že letokruhy jsou opravdu pořádné bludiště. Chodila jejich chodbami sem a tam, procházela všechny komory a pokoje a hledala, tichounce volala na Franka a snažila se nenarazit na Ninu, protože to by pro ni nejspíš znamenalo smrt. Bylo však těžké tohle
Všichni Petersonovi seděli kolem stolu a byli na příjmu – tedy telepaticky. Mluvili s Amy. Peggy byla na sebe hrozně naštvaná, že nechala Amy odejít samotnou. Amy jim právě dovyprávěla všechno, co se tam stalo. Byli odhodláni se dostat k Amy. Pokud mají porazit někoho, kdo má na krku červený křišťálek, musí k němu dostat
Amy otevřela oči. Hlava jí třeštila, všude kolem byla tma a nezvyklé, tísnivé ticho. Co se to proboha stalo? Kde to je? Poslední, co si pamatuje, je, že pojídala sušenky s Frankem a Lilou... počkat, ne, Lila se na ně jen dívala, nejedla je, že už je jich přejezená...
Stáli před nejkrásnějšími dveřmi, jaké kdy Amy v životě viděla. V podstatě to byly první dveře, které si kdy vůbec takhle do detailu prohlížela. Měly tvar oblouku, nahoře mírně nalomeného. Na jejich povrchu byl namalován nádherný vodopád. Jednotlivé vlnky hrály všemi